tyvole, Álo, vždyť to vůbec neni špatný aneb rok 2015 končí

nestíhám. neni čas. dvě věty, který mi hučej v hlavě od léta. asi mi došlo, že život neni nekonečnej.

proč jsem začala tak pozdě? kdybych se celou vejšku neflinkala po kavárnách, barech, koncertech, putykách a knihovnách, mohla jsem dneska umět kreslit.

fixou, tužkou, akrylem, inkoustem, co já vim, prostě už umět.

zatimco teď se každej druhej večer potim u stolu a s vyplazenym jazykem předstírám, že je mi dvacet a já můžu ještě něco stihnout. nakreslit knihu. za pět až deset let. cca.

učim se a předstírám a učim se a předstírám. furt dokola. dokud sama neuvěřim.

a možná to neni úplně bez šance. když jsem jen od léta stihla ilustrace, samolepky a Lógr obálku, DOBRO. tašku a trička pro Paraple, spoustu maličkostí do bytů i svýho šuplíku.

tak se teď - na konci roku - dívám, co všechno mám za sebou a nezbejvá, než se s domýšlivou hrůzou poplácat po rameni. tyvole, Álo, vždyť to vůbec neni špatný.

možná je všechno správně právě takhle. uvidíme.

vůně karí, nafty a jasmínu

první setkání s Asií bylo krásný a bolestivý. krásně se mi jedlo (i v nádražnim bistru!), povídalo s místničema a pozorovalo zviřátka. bolestivej byl ovšem teplotní šok, únava a tuny prachu v plicích. to víte, kiki vyrazila na Srí Lanku.

dovolenkový nároky městský holky jsou v Asii zkrátka trochu vošajstlich. tak přinášim pár slov a obrazů, co se kiki osvědčilo anebo taky ne. třeba přijdou vhod dalším z gangu.

s sebou

repelent Autan: se setměnim začnou moskyti kousat jak vzteklí a občas se jim podaří procpat se i pod moskytiéru.

český cukrátka: místniči jsou opravdu milí. povídaj si s váma na ulici, v autobuse, v hotelu, svezou vás a do kapsy vám nacpou zázvorový bonbóny. jen tak. a je škoda, když vy nemáte co dát na oplátku.

offline mapy: dobu dopravy neodhadnete se sebelepší navigací, ale díky maps.me můžete průvodčímu anebo spolucestujícím ukázat místo kam chcete. oni už si to mezi sebou nějak přetlumočí a autobus vás vyhodí v kýžený destinaci. 

šumáky: rychlý cukry, ideálně ionťák, pro doplnění energie. při přesunech se zapotíte, při několikahodinovym stání v dopravnim prostředku vyčerpáte. aspoň na mě toho výkonu bylo v tropech až-až a teď se zpětně za nedodržování pitnýho režimu plísnim. 

vlak vs autobus

turistický nadšení z vlaku nechápu. kdybych mohla, klidně bych ho úplně vynechala. pitoreskní panorámata po cestě z Kandy do Elly skutečně jsou. ale vy je neuvidíte, protože se buď budete mačkat v uličce anebo se obličejem nořit do šátku, abyste unikli zápachu moči ze záchodku za váma. ledaže jste ještě větší plánovací freak než já a stihnete si rezervovat 1. třídu.

naopak autobus mě nadchl už při první jízdě. jo, mačkáte se masakrálně, hází to s váma, prach máte až za ušima a celejch těch pět hodin přemejšlíte, jeslti je lepší pít, a pak se počůrat anebo zemřít na dehydrataci. jenže... tenhle autentickej lokální zážitek je podbarvenej hlasitou hudbou, blikajícím Buddhou, intenzivnim troubením a luxusem toho, že vám řidič zastaví prakticky kdekoli.

takže u mě 0 : 1

kiki nocování

nečekejte žádný baťůžkářský tipy na nocleh za tisíc rupií. jako kiki vyžaduju denně snídani a wifi. takže ubytování jsme řešili pohodlně - den až dva dopředu filtrem (wifi, snídaně, klimatizace) na booking.com. měli jsme tak klid v duši a zároveň možnost v případě změny plánu nocování zrušit bez poplatku.

totální ústřel

Seasons Four (Matara) - jakože cože? hodnocení superb a přitom nás čekal domek na kuří nožce mezi dálnicí, zablešenym dvorkem a bažinou. němocniční prostěradla a zápach naftalínu, kterej se zakous do pyžama a neslezl ani po dvojtym vyprání. laciný zlo.

ňuňuňu

Raveena Guest House (Ella) - luxusní ubytování, nejčistší koupelna a balkón s výhledem na hory. na terásce houpací síť a v noci příjemný teploty.

Pavana Resort (Embilipitiya, kus od Udawalawe Parku) - profesionální a zároveň sluníčkovej recepční. pohodlí na pokoji a mini bazén na zahradě.

Green Hill Cottage (Goyambokka) - chatka v zahradě kombinuje oázu klidu a zoo. stačí v klidu vyčkávat na lehátku a za chvilku kolem začnou lítat ptáci, cupitat pávi, pištět veverky, kuňkat žáby a čas od času majestátně projde varan. 

karí a spol.

pro kikiny dobrá zpráva: můžete jíst všechno všude. stačí si vydezinfikovat ruce a ponořit se s nima do srílanskýho karí, dahlu a samby. je prakticky nemožný si objednat špatně. tak výtečně se můj žaludek neměl ani nepamatuju. 

vegetariánský bistro (Kandy) - za pár korun spousta placek a fenomenální obsluha.

rotti na sto způsobů (Ella) - aspoň zaokrouhleně. ačkoli bistro vypadá na turistickou past (jako všecko v Ella), nebojte se. poměr cena/výkon je vynikající.

žranice v Green Hill Cottage (Goyambokka) - s objednávkou večeře vůbec neváhejte a těšte se na nepřeberný množství karí a dezertů.

a pokud kdekoli v menu narazíte na palačinky s kokosem, dejte si je, klidně rovnou dvakrát! u takovýho sladkýho zázraku nebudete litovat.

zviřátka

jsou všude a ani za ně nemusíte platit safari. 

na střeše pištící palmová veverka, pod židlí fenka unavená oceánem, na balkoně svačící opičák, u jezera divoký krávy s telátkama, v koupelně žabička, nad postelí gekoni, na dvorku či zahradě varan monitor, v potoce slon.

a za závěsem strašně velkej pavouk, kterýho jsme nestihli vyfotit. ale je úplně bez debaty, že šlo o nově objevenou srílanskou tarantuli!

místa

Negombo pláž a rybí trh - zapomeňte na tyrkysový vlny a bílej písek. tady je šedý nebe, vichr a smrad z mrtvejch ryb. místniči se válej oblečený v přílivu (prej neuměj plavat), psi kálej do nekonečnejch lánů sardinek a slunce šajní. okouzující. ale vážně!

Dambulla a přilehlej chrám - městu se vyhněte, žádnej zázrak vás v něm nečeká. zajeďte rovnou k Buddhovi. majestátně vás přivítá.

Sigiriya a Lion Rock - náš nejdražší srílanskej špás, ale nelituju. stačí si ráno přivstat (brány otevíraj v 7, hned pak začíná úřadovat vedro) a na vrcholu masívu vás uchvátí výhled široko-daleko. 

čajový plantáže v Nuwara Eliya a Pedro fabrika - zastávky v mrazivym koutu trochu lituju (kvůli těm 15 stupňům s přeháňkama a spaní v mikinách), ale procházka prázdnejma plantážema, Lovers Leap vodopád a vejlet dodávkou na nejvyšší ostrovní horu se srílanskou familií, tak to se nepoštěstí kdekomu, to je fakt.

Little Adam's Peak - na ranní procházku parkem vážně dobrý. stačí vyšlapat pár schodů a vykoukne dech beroucí scenérie hor, plantáží a smečky psů. 

jezero Chandrika - protože večerní procházky kolem náhodnejch míst jsou stejně nejlepší. temná obloha, divoký krávy, z mešity zní modlitba, kolem projede tuk-tuk a cestou k hotelu vám místniči mávaj z řeky, kde si perou prádlo a mejou záda.

Udawalawe Park safari - turistická záležitost, nepochybně, ale taky rozlehlá krajina a ještě zmuchlaný sloní mládě. prostě paráda.

Goyambokka - vysloveně útulná pláž. jen bacha na proradnej písek ve vlnách. podemele vás o metr i dva.

Mirissa - překvapivě příjemná turistická pláž. a tam vzadu, v zátočině, přátelská rasta parta restaurantu Bay Moon.

a tady, Srí Lanko, díky a čau.

o fleru

(2008) láska na první pohled? ani omylem! naopak: husí kůže ze závanu keramický glazury, z prachu háčkovanejch deček. rychlej ústup a čekání. snad to přejde. 

(2009) pokradmý kliknutí, druhý, třetí. ahele, už mě to zajímá. do košíku padá první zboží: růžovej plastovej kolouch, ach! srdíčkuju a nakupuju, propadám se rukodělnejm hodnotám. do hloubky, až k mínus 26 900 korunám (ytd).

(2010) mám ráda věci, co dělal někdo jinej a nemusí mít žádnej příběh. mám rádi věci, co dělam já a obzvlášť, když za ně dostávam peníze.

(2015) a tak spolu rozjíždíme recipročně další rok. takovej f(l)érovej vztah.

 

milenci na cestách

vyrazili za dobrodružstvím v březnu 2010. 

myšlenku obtěžovat mě v batohu jim vnukla umělecká dvojice Kozyndan. héj, když může po světě rajdat rybo-králík, chceme i my! zaznělo dost jednoznačně, možná až výhružně.

a od manifestu je dneska dělí už tisíce kilometrů na ose Praha - Dubrovnik - Mljet / Krno / Budapešť / Ještěd / Vídeň / Basilej / Drážďany / Paříž / Madrid / Londýn / Barcelona - Menorca / Ňů Jork / Stockholm.

p.s. pokud chcete na cesty taky někoho brát, vyberte si skladnějšího partnera...

jako novej skicák

kdysi dávno jsem pořídila skicák s přírodnim papírem. ale když mělo dojít na věc, připadal mi najednou tak málo bílej, že jsem ho (tužka paralyzována v ruce) odložila. někam hluboko a dozadu. daleko od racionálna.

teď se při stěhování vynořil. normálně chtěl na světlo. pohladit tužkou, podrásat perem. 

máš to mít, povidam.

budu na tě kreslit. obrazy z minulosti - z (rodinnejch) fotek. 

já. léto 1989. NDR.

já. léto 1989. NDR.

přece jen se hodí. teď.

vánoční balení

dárků.

do obyč hnědýho papíru.

protože ani letos jsem tomu přírodnímu krasavci neodolala.

stejně jako loni. a předloni. a ještě jeden rok zpátky.

jen jsem mu pořídila nový parťáky:

prádelní šňůra (drogerie teta, 40 kč) 

prádelní šňůra (drogerie teta, 40 kč) 

zrecyklovaná krabička a srdce  (0 kč, zaraguza, nevim už odkud)

zrecyklovaná krabička a srdce  (0 kč, zaraguza, nevim už odkud)

a ve finále jsem si čmárala kaligrafickym perem pilot.

jupí. to pero mě fakt baví!

jupí. to pero mě fakt baví!

nicméně pro příští rok slibuju, že hnědák už nebude. 

se podívej kolem sebe - každej druhej hipstr mi ho okopčil.